Hledání |
Náprstník červený - Digitalis purpurea ( Linné ) |
||||||
Říše: Plantae,
rostliny
Třída: Rosopsida, vyšší dvouděložné rostliny Řád: Lamiales, hluchavkotvaré Čeleď: Plantaginaceae, jitrocelovité Rod: Digitalis, náprstník Druh: Digitalis purpurea, Náprstník červený Rozšíření: Horské lesy, lesní cesty, mýtiny. Vyhýbá se vápenitým půdám. Na našem území převážně pěstovaný (farmaceutické účely i okrasná rostlina), často zplaňující. Původní v jihozápadních Čechách ( Šumava). Délka života: dvouletá byliny Doba květu: červen až srpen Velikost: 60 až 150 cm Popis: Rostlina s nevětveným šedě plstnatým stonkem. Listy vejčitě kopinaté, na rubu šedě plstnaté, spodní řapíkaté, horní přisedlé. Květy purpurové, zřídka bílé, trubkovitě zvonkovité,+ uvnitř červeně skvrnité, 3 - 5 cm dlouhé se skoseným čtyřklaným lemem. Květenství jednostranné Zajímavosti: Jedovatá rostlina, která se pěstuje jako léčivka pro list. V zahradách často pěstovaná jako okrasná rostlina. V celé rostlině, nejvíce však v listech a zřejmě nejméně v kořenech, jsou obsaženy kardenolidní glykosidy (asi 0,15 až 1%), z nichž hlavní jsou purpureaglykosid A a B (asi 60% všech glykosidů), digitoxin (asi 12%), gitoxin (asi 10%) a gitalotoxin (také asi 10%) - tyto látky se v čisté formě užívají k výrobě léku upravující srdeční činnost. Odštěpením glukózy vznikají další produkty, které se mohou dále štěpit, takže v droze jsou obsaženy jak původní glykosidy, tak i jejich štěpné produkty, z čehož je zřejmé, že účinek náprstníku je vyvolán celou řadou jednotlivých složek, z nich každá působí jinak (časově i silou). V čerstvých listech převažují primární glykosidy, v sušené droze se však zřejmě v závislosti na stáří i způsobu uskladnění nalézá větší množství štěpných produktů. Tvorba glykosidů v rostlině souvisí s fotosyntézou, proto jejich obsah je nejvyšší odpoledne, zatímco v noci dochází k jejich odbourávání, takže po ránu sbírané rostliny mají nejmenší účinek. Dále náprstník obsahuje saponiny (např. digitonin, gitonin, tigonin, natigin), jejichž obsah silně kolísá podle velikosti a stáří rostliny, nejvíce jich obsahují semena. Dále jsou přítomny enzymy (digipurpidasa, oxydasa), barvivo a malé množství organických kyselin. Otravy náprstníkem nejsou časté, ale byly zaznamenány a to i otravy vražedné a sebevražedné. Obyčejně však nastává otrava náhodným předávkováním. Při požití toxického množství náprstníku se nejprve objevuje místní podráždění zažívacího ústrojí, zvracení, průjmy, později dojde ke zpomalení pulsu, činnost srdeční je nepravidelná, dýchání je obtížné, mohou se objevit poruchy vidění (člověk vidí předměty modře, červeně, žlutě nebo zeleně nebo mžitky před očima), halucinace, hučení v uších, bolesti hlavy, závratě, vznětlivost, nakonec se zrychluje a slábne puls, smrt nastává ochrnutím a zástavou srdce. Prognóza otravy je málo příznivá! Léčí se podáváním dávidel, absorpčního uhlí a tříslovin (tanin, odvar z dubové kůry, silný černý čaj), nezbytné je okamžitě přivolat lékařskou pomoc. Smrtelnou dávkou pro člověka mohou být pouhé dva snědené listy náprstníku - nutno však dodat, že pro jejich odporně hořkou chuť je velmi obtížné je pozřít. |
Přístupy: 1204 |