Říše: Animalia, živočichové
Podříše: Eumetazoa
Kmen: Chordata, strunatci
Podkmen: Vertebrata, obratlovci
Nadtřída: Tetrapoda, čtyřnožci
Třída: Mammalia, savci
Podtřída: Theriiformes
Infratřída: Placentalia, placentálové
Řád: Carnivora, šelmy
Podřád: Mustelida, lasicotvární
Čeleď: Mustelidae, lasicovití
Podčeleď: Mustelinae, kuny
Rod: Mustela, lasice
Druh: Mustela putorius, Tchoř tmavý
Poddruh: Mustela putorius furo, Fretka domácí
Rozšíření: Zdomácněla ve středomoří na přelomu 2. a 1. tisíciletí př.n.l., dnes jako domácí zvíře po celém světě.
Délka života: 6 až 8 let max 12 let
Velikost: 40 až 50 cm hmotnost 0,7 až 1,5 kg
Popis: Fretka je světlá domestikovaná forma tchoře tmavého. Má válcovité tělo ( 23 až 40 cm ), krátké končetiny, krátké zakulacené uši jen částečně vyčnívající ze srsti. V porovnání s kunami má krátký ( 7 až 21 cm ), delší srstí porostlý ocas. V případě, když se cítí ohrožená, může vystříknout páchnoucí výměšek řitních žláz.
Pohlavní rozdíly: Samička podstatně menší a štíhlejší do 40 cm a hmotnosti 900 g.
Potrava: Hlavní složkou je maso ( lze plnohodnotně nahradit granulemi pro fretky nebo kvalitními pro kočky ). Jako doplněk můžeme podávat ovoce a zeleninu podle individuální chuti každého zvířete. Doporučujeme vyzkoušet například hrušku, švestku a ostatni sladké, přezrálé ovoce. Ze zeleniny můžeme zkusit podávat okurek, papriku a salát. Při výcviku můžeme využít i komerčně vyráběné pamlsky pro fretky.
Chov: Fretky chováme buď volně v bytě podobně jako ušlechtilé kočky ( vhodné především pro jedno zvíře ), nebo v klecích čí voliérách určených k jejich chovu. Volně chovaná fretka potřebuje pelíšek na spaní ( například škrábadlo s budkou vyráběné pro kočky ), toaletu a misky na potravu. Vzhledem ke svému temperamentu, přirozené zvídavosti a mrštnosti je však vhodné mít možnost ji zavřit do ubikace v případě naší nepřítomnosti. Proto raději doporučujeme chov v klecích či voliérách. Minimální rozměr takovéto ubikace je 80 x 60 x 80 cm ( platí pro případ, kdy fretku pouštíme volně proběhnout po bytě či venčíme na vodítku alespoň jedenkrát denně ). V ubikaci zařídíme místo na spaní ( dřevěnou budku, závěsnou hamaku a pod. ), fretčí toaletu, misky na potravu a vodu. Doporučujeme chovat jednotlivě a při více chovaných jedincích společné venčení a hry.
Odchov: Fretky pohlavně dospívají ve věku 8 až 10 měsíců, k rozmnožování jsou vhodné fretky starší jednoho roku. Říje samic nastupuje v jarních měsících a je dobře rozpoznatelná podle zduření v okolí pohlavního otvoru. Později dochází i k výtoku, který je rozpoznatelný čichem. Po několika dnech od výskytu prvních příznaků je samička vhodná k nakrytí. Pokud chováme jednotlivá pohlaví odděleně, dáváme samici k samci. Samec čichem rozpozná, jestli nastala vhodná doba a začínají námluvy, které končí vlastním pářením. Při námluvách se fretky poměrně divoce honí a hlasitě se ozývají charakteristickým vrkáním. Jakmile se samečkovi podaří zakousnout se samici pevně do týla, snaží se ji odtáhnout na klidné nerušené místo, kde dochází k vlastnímu páření. Vlastní spojení trvá od několika minut po asi hodinu a v tuto dobu nesmíme fretky vyrušovat. Páření je dobré v období několika dnů alespoň jednou zopakovat. Zabřeznutí rozpoznáme nejdříve podle vymizení zduření, ke kterému dojde nejpozději do týdne po úspěšném spáření. Může se tak manifestovat i falešná březost. Vzhledem k malé velikosti mláďať ztloustnutí u březích samic je patrné někdy až poslední týden před porodem. Délka březosti je asi 42 dnů a poněkud kolísá podle počtu mláďat. Mláďat se rodí nejčastěji 5 až 8, ale nejsou výjimečné ani mnohem početnější vrhy kolem 12 mláďat. Novorozená freťata jsou však velmi malá, jen okolo 6 cm, holá a slepá. Vzhledem k tomu je potřeba samičce poskytnout dostatečně teplý pelech.  Mláďata zpočátku vyžadují téměř neustálou matčinu péči, samička je opouští jen na krátká období, např. při přijímání potravy. V tuto dobu kontrolujeme počet a prospívání mláďat. Malé fretky zpočátku přijímají výhradně mateřské mléko. Jeho tvorbu u samice můžeme podpořit podáváním mléka a mléčných výrobků a větším podílem čerstvé stravy oproti granulím. Některé samice však tuto potravu, pokud na ni nejsou zvyklé, nechtějí přijímat a některé samice mají řidší stolici. Proto je potřeba dbát důsledně na hygienu a pravidelně, alespoň jednou denně čistit klec. U samice je třeba kontrolovat okolí mléčných žláz. Pokud by došlo k otoku v jejich okolí, mohlo by se jednat o zánět, který je nutno konzultovat s veterinářem. Při bezproblémovém odchovu začínají mláďata vylézat z pelechu asi po 3 týdnech a v tuto dobu můžeme začít, pokud je to nutné, přikrmovat. K přikrmování z láhve a dudlíku přistupujeme pokud mají mláďata evidentně hlad ( snaží se vylézat a pronásledovat samici ven, brzy po nakrmení jsou vzhůru a ozývají se). Pokud vypadají spokojeně a mají plná bříška, nabízíme jemné masové konzervy pro koťata nebo pribináčky a podobné příkrmy, ale nijak je nenutíme. Dobře kojená mláďata, pokud jich není ve vrhu mnoho, někdy začnou přijímat jinou potravu, než mateřské mléko často až v době, kdy se jim otevřou oči a to bývá poměrně pozdě, často až 4. týden života. Mláďata můžeme u samice ponechat až do 2 měsíců i déle, vždy je však třeba postupovat individuálně podle povahy každé samice. Od šestého týdne stáří jsou mladé fretky vhodné k odběru.
Zajímavosti: Dospělá fretka spí až 20 hodin denně.